Jdi na obsah Jdi na menu
 

Rekord Extraligy v PÚ - Nevcehle - 16,26

 

 

Úlohy závodících

 

Proudaři (Vojta, Pavel)
1) Během přípravy základny si proudaři radí, kam která hadice patří, neboť jeden umí číst a rozpozná tak písmenka napsaná na hadicích, a druhý ví, jak správně hadice poskládat. Pokud tito dva hasiči věnují maximální úsilí přípravě a spolupráci, sníží tak pravděpodobnost zamotání se do hadic na pouhých 90%.
2) Před startem je nutné proudům připomenout, že vyběhnout smí až na písknutí (výstřel), nikoliv na povel „Pozor!“, nebo dokonce na „Na místa, připravte se.“
3) Proudaři vybíhají, dobíhají k základně, kde tradičně dohází ke kolizím, při kterých se podaří proudům skopnout připravené proudnice i hadice. Nic však ještě není ztraceno, proudaři posbírají své náčiní a upalují dopředu.
4) Proudaři NESMÍ ZAPOMENOUT ZAPOJIT PROUDNICE!!! Většinou jsou totiž tak nadšeni tím, že doběhli až k terčům, že toto opomíjejí. Pokud má družstvo na proudech pojistky, pravděpodobnost, že místo sestřiku terčů se bude konat kropení trávníku, se zvyšuje.
Košař (Marek)
1) Při přípravě základny se košař chopí Barbusu a důkladně promaže vše, na co přijde. Pokud má času nazbyt, může se i oholit.
2) Na startu zaujme prapodivnou pozici nízko u země a nasadí bojovný výraz. Vystartuje plnou rychlostí.
3) Neuvěřitelně rychle se blíží k základně a v zápětí shazuje z mašiny koš na zem, protože nestíhá dobrzďovat. Sebere jej a doběhne ke kádi. Pokouší se koš nasadit, ale ten místo na savici skončí na dně kádě. Košař neváhá a pro koš se potápí, přičemž namočí konec savice, kterou drží v ruce, a celé družstvo je rázem diskvalifikováno.
Béčkař (Martin S.)
1) Již před zahájením přípravy základny béčkař poctivě skládá hadici do rámu mašiny. Při přesunu mašiny na základnu však hadice standardně vypadne a béčkař může za hlasitého nadávání začít znova. Stejně by se tam jinak nudil.
2) Na startu béčkař zaujme zcela vzpřímenou polohu a výraz, že se ho požární útok vlastně vůbec netýká. Většinou vystartuje až několik sekund po startovním výstřelu.
3) Když dobíhá k základně, tak hrozí, že se srazí s levým proudem, který již základnu opouští, nebo že uklouzne na podmáčeném povrchu, neboť výběrem vhodné obuvi si hlavu příliš neláme.
4) Když se zadaří a béčkař zapojí všechny spoje, které zapojit má, může běžet dopředu, předstíraje, že něco dělá, i když vlastně nedělá nic.
Ten, jenž spojuje savice (savičář???) (Martin N.)
1) Během přípravy základny nemá co dělat, tak jen chodí okolo a kouká, případně je donucen k předběžnému trénování nasazování koše s košařem.
2) Na startu se psychicky připravuje na košařův úprk.
3) Když je odstartováno, savičář se snaží zuby nehty držet tempa košaře. Nakonec se ale ukáže, že nasazené tempo a úsilí přišlo v niveč a savičář vlastně vůbec nemusel chvátat (viz. odstavec Košař).
4) Pokud košař nasadí koš, může se jít savičář ošplíchnout a nabrat přitom vodu do savice. Samozřejmě je běžnou praxí, že během pokusu o spojení obou savic všechna nabraná voda vyteče.
5) Jelikož se savičáři někdy nepodaří savice řádně sešroubovat, je nucen je po celou dobu útoku držet pohromadě vlastní silou a ještě přitom přesvědčovat rozhodčí, že u sebe drží samy.
Rozdělovač (Honza)
1) Rozdělovač asi jako jediný (nepočítáme-li spolupracující proudaře) během přípravy základny opravdu něco dělá. Nikdo úplně přesně neví co, neboť ona páčkovaná, stříbřitá věc, které se říká také rozdělovač, má spoustu děr a jenom rozdělovač (tentokrát jako osoba) ví, do které díry patří která hadice.
2) Na startu rozdělovač nemívá problémy, ale na základně se občas zdrží, z důvodů popsaných výše (moc děr a moc hadic – a ještě k tomu každá jinak tlustá!).
3) Na rozdíl od proudů neběží rozdělovač až k terčům, nýbrž jeho cesta končí přibližně v polovině tratě. Zde většinou zasedne (asi je z toho vždycky chudák unavený) a dá si sprchu. Někdy se sprchuje dlouho a vůbec nemyslí na proudaře, kteří také čekají na vodu. Sobec.
 Strojník (Petr, Dominik)
1) Strojník během přípravy leští mašinu, viklá páčkami a zkouší mačkat všechny čudlíky, které se na mašině nacházejí. Občas se stane, že se mu během tohoto podaří mašinu nastartovat a tak začne tvrdit, že ji zahřívá.
2) Po startu začne strojník pracovat jako stroj. Popadne savici, vrazí ji do mašiny, ze zad se mu vysune pomocná robotická ruka, neboť najednou musí jednou páčkou přidávat plyn, jednou pouštět vodu a třetí zapnout vývěvu, protože to zase košař se savičářem pos...kazili :-)
3) Když vše klapne, strojník už jenom čeká, jak to vepředu dopadne. Vidí-li, že rozdělovač zase touží po sprše, ohulí mašinu na plný koule. Když už, tak pořádně!
 

 "Hasičské desatero"

 

1)Nehledej v dobrovolném sboru hasičském ni zisku ni slávy, nýbrž jen povinnosti bratrské pomoci v neštěstí.
2)Jsi-li hasičským dobrovolníkem, buď jím celou duší a celým tělem, nemáš-li dobré vůle, nejsi dobrovolníkem a jsi dobré věci na obtíž.
3)Buď obětavý a statečný, ale jednej vždy s rozvahou, zbytečně nevydávej se v nebezpečí a dbej činnosti hasičské svého zdraví.
4)Jsi-li činovníkem, nevypínej se nad jiné, ale pamatuj, že ti, kteří Tě zvolili, očekávají od Tebe činnost zvýšenou a všechny přednosti těla i duše.
5)Bratry a sestry své považuj za rodné, jsi-li vzdělanější, nepohrdej jimi, ale hleď se jich povznést.
6)Pamatuj, že na hasičském dobrovolníku se žádá povaha přímá, šlechetná a vlastenecká, v pospolitém jednání počestná a vlídná.
7)Užitečnost hasičského zřízení dokazuje se lépe skutky než slovy, ale zájmy hasičské dlužno vždy a všude slušným způsobem hájit .
8) Nevyvolávej ve spolku různic, sporů a pohoršení, ale přičiň se kvůli dobré věci, aby všelijaké neshody přátelským způsobem zamezil nebo usmířil.
9) Máš-li na sobě čestný stejnokroj hasičského dobrovolníka, pamatuj, že nevhodným způsobem a chováním nezpůsobíš hanbu jen sobě, ale zřízení, jehož odznak nosíš.
10) Jsi-li členem hasičské dobrovolnosti, pak se tímto desaterem řiď, a pak budeš hasičským dobrovolníkem.